Z extrému do extrému
8. 7. 2012
Z extrému do extrému
Dříve jsme měli 4 roční období, nebyly přívalové deště atd. … Proč tomu je dnes naopak?
Nicméně nejsem odborníkem na klimatologii ani meteorologii, ale i přesto jsem se v posledních měsících daným tématem hlouběji zabýval. Proto bych chtěl více rozvinout článek z Drakovského kurýra.
Člověk odedávna měnil krajinný ráz přírody, resp. začal s tím během neolitické revoluce, kdy se z člověka sběrače stává člověk zemědělec. V těchto dobách, tedy před asi deseti tisíci lety, ovšem nebyly tyto změny takového rozsahu, jako změny prováděné ve 20 století.
České Mongolsko
Za zmínku by tedy asi stálo, že během kolektivizace, došlo k rušení remízků a provádělo s celkové odvodňování krajiny. Nejen u nás, ale odvodňovalo se i v jiných zemích. Např.: Španělsko, Portugalsko… což mělo za následek, že dnes je tato krajina vysušená na jihu Portugalska, Španělska, Itálie a dalších se vytváří poušť. Odvodňování území u nás s odstraněním remízků mělo ovšem u nás poněkud jiné následky.
Odvodněním polí mohlo dojít k pěstování hemikryptofytů, travin/obilovin, tedy rostlin, které nesnesou zatopení a které v případě zaplavení uhnívají. Nyní tedy má naše republika tolik obilí, že se pálí v elektrárnách. Na druhou stranu, když přijde přívalový déšť, tak voda steče po povrchu, proto do vyschlé, vzduchem prostoupené zeminy se voda nevsakuje. (Vsakuje, ale tak pomalu, že než se něco vsákne, tak to steče po povrchu a v údolí způsobí povodeň.)
Konečně si to můžeme dokázat velice jednoduchým pokusem. Vezměte si dva květináče a do každého nasypte hlínu, ale ne zcela po okraj. V jednom nechte hlínu vyschnout a ve druhém ji udržujte vlhkou. Po 2 týdnech si vezměte stopky nebo hodinky a dvě sklenice, každou s 2dl vody. Vodu nalijte do květináčů a stopujte, za jak dlouho se vám voda vsákne.
Proč máme 2 roční období? Protože jsme si tu zde vytvořili mongolskou step a v Mongolsku více ročních období nemají. Mají tam velké teplotní rozdíly. Mezi dnem i nocí, stejně tak mezi létem a zimou. Například když si vezmeme jen Vrbno pod Pradědem a podíváme se do teplotních záznamů za poslední rok, tak zjistíme, že 4. února 2012 bylo – 31°C a 30. června 2012 bylo + 33,1°C. (A to se nebrala v potaz pociťovaná teplota, která během posledních pár dnů dosahovala až ke čtyřicítkám.) Rozdíl 44°C.
Urbanizace
Jak souvisí urbanizace s klimatickou změnou? Docela zajímavě. V důsledku budování lidských sídel nebudují v jejich okolí ohromné vybetonované plchy parkovišť a obchodních center, dochází k ohřevu vzduchu. Jak? Použijme teploměr měřící za použití světelného svazku a změřme si tři rozdílná prostředí. Pole s obilím, remízek s listnatým lesem a asfaltované parkoviště. Po změření zjistíme teploty na asfaltu kol 70°C, na poli asi 40°C a na remízku asi 25°C. Čím to je? Tím, že když je teplo, tak rostliny, aby se ochladili, otevírají průduchy, kterými se odpařuje voda, a tím se ochlazují.
Správce
Náhledy fotografií ze složky Povodně
